S výzkumy OECD i dalšími daty zaměřenými na výsledky vzdělávání pracují v jednotlivých zemích nejen aktéři vzdělávací politiky, ale i akademici. Velkou pozornost jim vedle sociologů se zaměřením na sociální stratifikaci a sociologii vzdělávání věnují také ekonomové. V České republice pořádá přednášky světových ekonomů např. Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR.
V sekci jsou zařazeny také prezentace realizačního týmu šetření PIAAC.
Prezentace na výroční konferenci AIVD využívá čerstvě zveřejněných výsledků 2. cyklu výzkumu PIAAC. U čtenářské gramotnosti, numerické gramotnosti a adaptivního řešení problémů ukazuje postavení České republiky mezi vybranými zapojenými zeměmi a shrnuje trendy v dovednostech mezi cykly. Dokládá také přetrvávající silnou vazbu mezi dosaženým vzděláním a dovednostmi. Upozorňuje i na vyšší životní spokojenost, lepší hodnocení zdraví nebo vyšší míru důvěry mezi dospělými s vyššími dovednostmi.
V průběhu října 2023 proběhla setkání klíčových aktérů projektu UpSkilling ve všech krajích ČR. Na setkáních byl představen i výzkum PIAAC, jehož druhý cyklus byl realizován v rámci projektu UpSkilling. Účastníci byli informováni o průběhu sběru dat v druhém cyklu výzkumu a o základních výsledcích z prvního cyklu (2011-2012).
Česká republika dlouhodobě patří ve srovnání zemí EU k těm, kde se dospělí zapojují do vzdělávacích aktivit méně často a po kratší dobu. Přednáška na výroční konferenci AIVD si kladla za cíl nejen představit, jaká data ke vzdělávání dospělých máme k dispozici a co víme o bariérách většího zapojení různých skupin do neformálního vzdělávání, ale také přispět k diskusi, zda se na další vzdělávání nedíváme příliš jednostranně skrze zaměstnavatele a potřeby trhu práce.
Petra Holečková, členka realizačního týmu 2. cyklu PIAAC, která se podílela rovněž na 1. cyklu projektu, na kulatém stole EPALE představila šetření PIAAC a jeho přínos pro diskusi ohledně potřebných dovedností a odstraňování bariér v přístupu k dalšímu vzdělávání.
Kulatý stůl EPALE byl věnován různým vzdělávacím programům a iniciativám, které podporují znevýhodněné skupiny, posilují rovné příležitosti a rozvíjejí inkluzivní vzdělávání. Byly představeny také výstupy Štátného inštitútu odborného vzdelávania, zejména Strategie celoživotního vzdělávání a poradenství 2021–2030 a projekt BLUESS.
V rámci jednání expertní skupiny projektu Evropská agenda pro vzdělávání dospělých byla představena aplikace PIAAC online vyvinutá v rámci 1. cyklu šetření PIAAC. Aplikace umožňuje nejen individuální posouzení silných a slabých stránek v oblasti čtenářské a numerické gramotnosti, ale obsahuje i další nástroje jako modul kariérních zájmů a cílů nebo modul subjektivní pohody a zdraví. Může tak pomoci nejen se směřováním profesní dráhy, ale i s výběrem vhodného školení nebo úpravy životního stylu.
Příspěvek si kladl za cíl představit jak rozhraní aplikace, tak možnosti jejího většího využití v českém prostředí.
Národní koordinátorka druhého cyklu šetření PIAAC vystoupila na výroční konferenci Asociace institucí vzdělávání dospělých (AIVD), která se pod názvem Poučení z krizového vývoje ve vzdělávání dospělých zaměřila na situaci v oblasti dalšího vzdělávání v době epidemie koronaviru. Cílem příspěvku bylo upozornit na klíčové trendy na českém pracovním trhu a pracovištích, které přinesla epidemie koronaviru, a zamyslet se, jaké mají tyto trendy důsledky pro význam celoživotního učení. Ve své druhé části se prezentace věnovala obecným problémům dalšího vzdělávání v České republice a představila šetření PIAAC jako iniciativu OECD, která se soustředí na roli všeobecných dovedností v životech lidí.
Profesor ekonomie Ludger Woesmann na přednášce promluvil o vztahu mezi výsledky ve vzdělávání a ekonomickou prosperitou, o politikách podporujících akontabilitu škol a o roli odborného vzdělávání. Ve svých analýzách využívá dostupná relevantní data včetně dat z výzkumů kompetencí PISA a PIAAC. Přiklání se k interpretaci, že na dlouhodobou prosperitu mají vliv právě výsledky ve vzdělávání, a to jak na individuální úrovni, tak zejména na úrovni dané země. „Velká otázka je, co je příčinou čeho (…) Efekt na ekonomický růst mají vedle výsledků testů také instituce (…)“ (Ludger Woessmann).
Tým prvního cyklu výzkumu PIAAC připravil shrnutí, z čeho toto šetření historicky a metodologicky vychází, co je jeho cílem a jaké má parametry. Zatímco výzkumy žákovské populace lze organizovat přímo ve školách, pro výzkumy dospělých musí realizátoři získat nejen odbornou veřejnost, ale celou zemi. Výzkum v kostce představují dvě prezentace, v nichž je shrnuta nejen věcná stránka projektu PIAAC, ale přehledně je prezentován i způsob, jakým je projekt komunikován potenciálním respondentům. „Svět se velice rychle vyvíjí a systém vzdělávání nemůže pokulhávat za celkovým rozvojem společnosti, proto je důležité pravidelně zjišťovat úroveň vzdělanosti“ (Jana Roithová).