O VÝZKUMU

OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vznikla v roce 1961 transformací a rozšířením Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), která byla zřízena pro administraci Marshallova plánu poválečné obnovy Evropy. Vedle států západní Evropy, USA a Kanady se postupně připojovaly další země. Počet členských a spolupracujících států významně roste po pádu východního bloku po roce 1989 a také v souvislosti s globalizací. V roce 2020 OECD sdružovala 37 zemí. Česká republika je členským státem od roku 1994.

OECD od svého založení považuje oblast vzdělání za zásadní součást ekonomického i sociálního rozvoje. Během času se proměňují témata, kterým je věnována pozornost, a do určité míry i nástroje. Přibližně do 80. let 20. století OECD akcentovalo potřebu zvyšovat vzdělanost populace pro měnící se trh práce a zajištění rovného přístupu ke vzdělání. Od 80. let 20. století sílila představa obtížné předvídatelnosti budoucích potřeb, tlak na efektivní řízení a vynakládání prostředků a do popředí se více dostala role celoživotního učení.

Tento směr našel vyústění v tzv. Skills Strategy, strategickém záměru OECD, jehož cílem je podporovat státy v rozvíjení a efektivním využívání dovedností obyvatel. Strategie svým nastavením odpovídá především bohatým ekonomikám původních členů OECD. Její jádro spočívá v důrazu na klíčovou roli dovedností v ekonomikách, trzích práce, individuálních životech a společenstvích v 21. století. Dovednosti jsou v ní spatřovány jako motor ekonomického rozvoje států a základ konkurenceschopnosti na globálním trhu. Z hlediska jednotlivců umožňují dovednosti úspěšně se uplatnit na trhu práce a tlumí rizika, která plynou z jeho změn a otřesů. Dovednosti jsou v rámci Skills Strategy rovněž vnímány jako prostředek snižování sociálních nerovností a jako prevence vůči sociálnímu vyloučení. Strategie nakonec zdůrazňuje, že dovednosti souvisí s účastí na občanském životě i s institucionální důvěrou, tedy jsou rovněž předpokladem pro fungování demokratických společností.

Strategie byla zveřejněna v roce 2012 a řada států už aplikovala její principy v národních programech. Na základě poznatků z těchto projektů a také v souladu s novými či pokračujícími trendy (globalizace, digitalizace, migrace, stárnutí populace) byla strategie v roce 2019 aktualizována. Nová verze Skills Strategy formuluje tři pilíře, které je třeba ošetřit v úspěšných politikách dovedností:

  • Rozvoj relevantních dovedností v průběhu celého života. Úlohou tohoto pilíře je pěstovat dovednosti a poskytovat prostředí pro jejich udržování a další rozvoj v průběhu celého života. Od prvního vydání strategie v roce 2012 se v aktuální verzi zvýšil důraz na celoživotní vzdělávání a jeho provázání s počátečním vzděláváním. Rozvoj dovedností vyžaduje poskytování dostupného, relevantního a uznávaného celoživotního vzdělávání, která však musí navazovat na základy dané kvalitním počátečním vzděláváním.
  • Efektivní využívání dovedností. Tento pilíř spočívá v podpoře uplatňování dovedností především na trhu práce, ale také v podpoře občanského zapojení (tj. uplatňování sociálních a občanských dovedností). Jeho úlohou je tak odstraňovat překážky, které brání lidem v účasti na trhu práce, hledat efektivní soulad mezi dovednostmi pracovníků a požadavky jejich práce, ale také povzbuzovat poptávku po vysoce kvalifikované pracovní síle.
  • Vybudování podmínek pro politiky dovedností. Úlohou tohoto pilíře je vytvářet podmínky pro úspěšné politiky dovedností. Protože agendu rozvoje a využívání dovedností nelze omezit jen na vzdělávací politiku, ale zasahuje také do politiky práce či rodinné politiky, je třeba vytvořit prostředí, v němž bude možná spolupráce a koordinace různých resortů a institucí.

Třetí pilíř týkající se podmínek pro politiky dovedností je v aktualizované verzi Skills Strategy oproti předchozí verzi novinkou. K jeho doplnění vedly zkušenosti států zavádějících politiky dovedností po vzoru Skills Strategy, které ukazovaly na problémy při spolupráci různých politických sektorů a aktérů jako jednu z hlavních překážek realizace politik dovedností. Na potřebu propojování perspektiv a činností resortů poukázaly i české výsledky prvního cyklu výzkumu PIAAC: naznačily, že vysvětlení pro nižší průměrné dovednosti žen ve středních věkových kategoriích ve srovnání s muži je třeba hledat v oblasti sladění pracovního a rodinného života (délka rodičovské dovolené, pracovní příležitosti pro rodiče pečující o děti atd.).

Realizace politik dovedností v souladu se Skills Strategy vyžaduje silnou informační základnu v podobě údajů o dovednostech obyvatel, výkonu vzdělávacích systémů, poptávce po dovednostech na trhu práce, využívání dovedností v rámci práce či bariérách účasti na trhu práce. Hledisko efektivity vynakládání veřejných prostředků, které je do Skills Strategy zabudováno, dále zvyšuje význam vyhodnocování vzdělávacích institucí, plánů a programů, ale také politik práce a dalších z hlediska jejich schopností rozvíjet a udržovat potřebné dovednosti.

Výzkum PIAAC slouží jako klíčový zdroj informací k tématům a otázkám, které pro politiky dovedností nastoluje Skills Strategy. Šetření PIAAC umožňuje zachytit úroveň klíčových dovedností v populaci a jednotlivých skupinách obyvatel, srovnat dovednosti dospělých napříč státy, hledat faktory přispívající k rozvoji a udržování dovedností, vyhodnotit soulad mezi existujícími dovednostmi a mírou jejich uplatňování na trhu práce a další. Význam šetření PIAAC pro Skills Strategy spočívá v neposlední řadě v přímém měření dovedností, nikoli jejich zjišťováním prostřednictvím zástupných kategorií, jako je například dosažené vzdělání.

Druhý cyklus výzkumu PIAAC je realizován v rámci projektu Systémové prostředí k prohlubování kompetencí a je spolufinancován Evropskou unií

Copyright

© 2011 - 2020   |   ÚIV   |   NPI ČR