O VÝZKUMU

Předchozí výzkumy

Šetření PIAAC staví do značné míry na předchozích mezinárodních výzkumech dovedností mezi dospělými, které proběhly v 90. letech 20. století a na počátku 21. století. Tato šetření ukázala, že srovnávací výzkumy dovedností dospělých jsou realizovatelné napříč rozdílnými státy, kulturami a jazyky, a poskytla výzkumu PIAAC obsahová východiska. Díky tomu je možné v řadě zemí sestavit časové řady dovedností sahající od počátku 90. let (v České republice od roku 1998) až k druhému cyklu šetření PIAAC. Projekt PIAAC navazuje také na mezinárodní šetření OECD v žákovské populaci a umožňuje tak propojovat poznatky o dovednostech žáků a dospělých.

IALS (International Adult Literacy Survey)

Klíčovým předchůdcem šetření PIAAC je Mezinárodní výzkum gramotnosti dospělých IALS, který byl v průběhu 90. let 20. století uspořádán ve 22 zemích světa. Jednalo se o vůbec první mezinárodní srovnávací výzkum dovedností dospělých (ve věku 16 až 65 let). Šetření probíhalo ve třech fázích, a to v letech 1994, 1996 a 1998. Projekt byl podporován významnými světovými organizacemi (OECD, UNESCO, EUROSTAT) a odborně ho vedly Statistics Canada a Education Testing Service.

V Mezinárodním výzkumu gramotnosti dospělých IALS byla gramotnost pojata na rozdíl od některých dřívějších koncepcí nikoli jako vlastnost, kterou lze mít či nemít, ale jako kontinuum dovedností, které sahá od nízké úrovně až po vysokou. Gramotnost byla definována jako schopnost chápat a používat tištěné informace při každodenních aktivitách, doma, v práci i v občanském životě za účelem dosahování vlastních cílů a rozvíjení vědomostí a potenciálu.

V širokém spektru dovedností spadajících do této definice byly v tomto výzkumu rozlišeny tři skupiny: literární gramotnost (dovednost pracovat se souvislými texty, např. zprávy v novinách, manuály s pokyny, texty v publikacích), dokumentová gramotnost (dovednost vyhledat a použít informace z nesouvislých textů, např. mapy, jízdní řády, příbalové letáky, formuláře, tabulky) a kvantitativní gramotnost (schopnost aplikovat aritmetické operace na čísla v tištěných materiálech, např. výpočet spropitného, vyplnění objednávkového formuláře, spočtení úroku).

Česká republika se zúčastnila třetí fáze v roce 1998 a pro výzkum se v ní vžilo označení SIALS (Second International Adult Literacy Survey, odkazující ke druhé a třetí etapě souhrnně jakožto druhé vlně). Hlavním koordinátorem pro ČR byl Petr Matějů. Čeští dospělí ve srovnání s ostatními zeměmi prokázali vysokou úroveň dovednosti pracovat s čísly v situacích běžného života (kvantitativní gramotnost) a nadprůměrné schopnosti získávat informace z nesouvislých textů: tabulek, grafů, formulářů apod. (dokumentová gramotnost). Nízká byla naopak úroveň dovednosti pracovat se souvislými texty (literární gramotnost). Největší handicap obyvatel ČR byl tak identifikován v aktivním přístupu k informacím, tj. ve schopnosti vyhledávat, třídit, zobecňovat a kombinovat informace v souvislém textu. Rozdíly v úrovni tří zjišťovaných složek gramotnosti byly v ČR ze všech sledovaných zemí nejvyšší, v ostatních zemích dosahovali dospělí v jednotlivých dimenzích vyrovnanějších výsledků.

ALL (Adult Literacy and Lifeskills Survey)

Výzkum gramotnosti a životních dovedností dospělých (ve věku 16 až 65 let) proběhl na začátku 21. století ve dvou fázích (první v roce 2003, druhá v letech 2006 až 2008). Zapojilo se do něj 11 zemí: Bermudy, Kanada, Itálie, Norsko, Nuevo León (jeden ze spolkových států Mexika), Švýcarsko, Spojené státy americké, Austrálie, Maďarsko, Nizozemí, Nový Zéland. Česká republika tedy mezi zúčastněné země nepatřila. Šetření se v návaznosti na výzkum IALS zaměřilo na literární a dokumentovou gramotnost, doménu kvantitativní gramotnosti koncepčně rozšířilo na numerickou gramotnost (nejen schopnost aplikovat aritmetické operace, ale i širší znalosti a dovednosti potřebné ke zvládání situací s prvky matematiky) a doplnilo oblast řešení problémů. Výzkum PIAAC přejal jak koncepci čtenářské gramotnosti propojující část literární a dokumentovou, tak koncepci numerické gramotnosti. Ke změnám oproti ALL v PIAACu došlo v oblasti řešení problémů. Obsahovou návaznost mezi jednotlivými šetřeními od IALS po druhý cyklus PIAACu ilustruje následující schéma.

 

PISA (Programme for International Student Assessment)

Šetření PIAAC souvisí také s dalším výzkumným projektem OECD v oblasti vzdělávání, jímž je šetření PISA. PISA se zaměřuje na znalosti a dovednosti patnáctiletých žáků s cílem přinést mezinárodní srovnání jejich úrovně. Výstupy jsou zároveň chápany jako ukazatele kvality a výkonu vzdělávacích systémů v jednotlivých zemích a představují datovou základnu využitelnou při úpravách vzdělávacích politik.

Jak PISA, tak PIAAC usilují o zachycení úrovně dovedností, které jsou vnímány jako klíčové pro fungování a úspěch v současných společnostech. PISA vypovídá o dovednostech žáků a jejich souvislostech se vzdělávacími systémy, PIAAC ukazuje, jak jsou tyto dovednosti uplatňovány na trhu práce, jaké podmínky mají dospělí pro jejich udržování a rozvoj ve školském systému, v programech dalšího vzdělávání a v neposlední řadě na pracovištích. Více o výzkumu PISA v České republice je možné nalézt na webu České školní inspekce.

 

Druhý cyklus výzkumu PIAAC je realizován v rámci projektu Systémové prostředí k prohlubování kompetencí a je spolufinancován Evropskou unií

Copyright

© 2011 - 2020   |   ÚIV   |   NPI ČR