Dotazníky

Mezinárodní výzkum dospělých (PIAAC) se skládá ze dvou základních částí:

• dotazníkového šetření,
• hodnocení kognitivních dovedností v oblastech: čtenářská gramotnost, numerická gramotnost a řešení problémů (podrobně představeno v části Úlohy).

Cílem dotazníkového šetření je porozumět faktorům, které souvisí se získáváním, rozvojem, udržováním a naopak ztrátou dovedností potřebných pro efektivní fungování na trhu práce i ve společnosti v průběhu celého života. Dotazník dále umožňuje popsat vztah mezi kognitivními dovednostmi sledovanými v rámci výzkumu PIAAC a řadou individuálních charakteristik z oblasti pracovního života, ale také postojů. Nakonec umožňuje stanovit úroveň a rozložení dovedností pro různé skupiny dospělé populace.

Pomocí dotazníku jsou sbírány informace o základních demografických charakteristikách a zázemí respondentů, o dosaženém stupni vzdělání a účasti na dalším vzdělávání, o ekonomickém statusu a zaměstnání respondenta, o využití čtenářské a numerické gramotnosti a dovedností z oblasti ICT v práci i v každodenním životě, ale také o využití soft-skills v zaměstnání.

Vývoj dotazníku

Dotazník druhého cyklu výzkumu PIAAC čerpá výrazně z dotazníku prvního cyklu a obsahuje řadu společných položek. Některé části byly pro nový cyklus upraveny či rozšířeny. Patří k nim především oddíly zaměřené na využívání dovedností v práci i běžném životě. Vymezení aktivit, při nichž jsou využívány čtenářská a numerická gramotnost a ICT dovednosti, doznalo změn s ohledem na vývoj ve způsobech práce s informacemi v současném světě. Rozšířen byl také modul věnovaný využití dalších typů dovedností (komunikace, učení se, plánování a organizace atd.) v práci se záměrem obohatit mapování nekognitivních pracovních dovedností. Zavedena byla také nová sekce věnovaná sociálním a emočním dovednostem (Big5).

Otázky pro dotazník byly v obou cyklech voleny s ohledem na potřebu zajistit srovnatelné údaje napříč zúčastněnými zeměmi s rozmanitými ekonomickými, pracovními a kulturními podmínkami. Výběr otázek byl dále veden snahou zajistit návaznost na předchozí výzkumy gramotnosti a dovedností (IALS, ALL, viz Předchozí výzkumy) i srovnatelnost s jinými mezinárodními šetřeními s podobným tematickým zaměřením.

Jádro dotazníku (tzv. master dotazník) je společné pro všechny zúčastněné země. U vybraných otázek navíc existuje možnost adaptovat varianty odpovědí tak, aby odpovídaly národnímu kontextu. Zejména si každý stát určuje vymezení dosažených stupňů vzdělání a srovnatelnost je zde zaručena převoditelností do klasifikace ISCED. Země také dostávají příležitost doplnit do dotazníku omezený počet vlastních otázek.

Obsah dotazníku

Dotazník v druhém cyklu výzkumu PIAAC je strukturován do jedenácti modulů:

A) Sociodemografické údaje
Jedná se o úvodní skupinu sociodemografických otázek, která zahrnuje proměnné, jako je pohlaví, věk, země narození respondenta i jeho rodičů nebo rodný jazyk / rodné jazyky.

B) Vzdělání
Tato sekce se zaměřuje na formální i neformální vzdělání respondenta. U formálního vzdělání jsou sbírány informace o nejvyšším dokončeném stupni vzdělání, současném studiu respondenta a nedokončeném studiu. Oproti prvnímu cyklu šetření byla v master dotazníku doplněna otázka na všechny další dosažené stupně vzdělání (nikoli pouze nejvyšší) s cílem konstruovat vzdělanostní dráhy respondentů (ČR ji měla už v prvním cyklu jako doplňující národní otázku).

Neformální vzdělávání je definováno jako jakékoli organizované vzdělávací aktivity mimo formální vzdělávací systém (v práci či každodenním životě). V rámci této sekce je zjišťována účast na neformálním vzdělávání a jeho charakteristiky, jako je obsah a intenzita, náklady s ním spojené a motivace k němu. Zároveň jsou zjišťovány překážky, které v účasti na neformálním vzdělávání respondentům brání.

C) Postavení na trhu práce v současnosti a minulosti
Tato část dotazníku se zaměřuje na klíčové informace o postavení respondenta na trhu práce (ekonomické aktivitě) a jeho dosavadní pracovní dráze. Zjišťuje, zda respondent v současnosti vykonává placenou či neplacenou práci, zda má práci jednu či více, zda aktuálně nepracující respondent v nedávné době hledal práci a v případě, že nehledal, z jakých důvodů. Zachycuje také základní údaje o respondentově pohybu na trhu práce v minulosti (počet odpracovaných let, počet zaměstnavatelů atd.). Tato sekce vychází z konceptu práce a postavení na trhu práce, který je využíván ve Výběrovém šetření pracovních sil Eurostatu, jen způsob zjišťování je vzhledem k potřebám šetření PIAAC zjednodušen.

D) Současná práce
Tato sekce mapuje současnou práci (zaměstnání či živnost) respondenta. Na rozdíl od oddílu H, který se také zabývá současnou prací, spočívá role této sekce ve zjištění základních popisných parametrů pracovní aktivity respondenta. Důraz je kladen na získání podrobného slovního popisu povolání, aby jej bylo možné s vysokou spolehlivostí zakódovat do klasifikace ISCO-08, a odvětví průmyslu pro zakódování do klasifikace ISIC. Dále jsou získávány informace o respondentově pozici v hierarchii řízení (počet podřízených/zaměstnanců), velikosti a sektoru zaměstnavatele, týdenní pracovní době, typu smlouvy i výši pracovních příjmů. Respondent dále hodnotí svou spokojenost s prací a vypovídá o nárocích své práce z hlediska požadovaného vzdělání i praxe.

E) Poslední práce
V tomto bloku otázek je získáván popis poslední práce (zaměstnání, živnosti) těch respondentů, kteří v současné době nemají placenou práci, ale měli ji v posledních 12 měsících (a neodpovídali tak na část D). Oddíl je vystavěn analogicky po vzoru sekce D (Současná práce). Vedle toho se otázky zaměřují na hlavní důvody, proč respondent přestal pracovat ve své poslední práci.

F) Čtenářská gramotnost, numerická gramotnost a ICT dovednosti v práci
Hlavním cílem této skupiny otázek je zjistit, do jaké míry respondenti vykonávají ve své práci aktivity, při nichž je zapojována čtenářská a numerická gramotnost i dovednosti práce s informačními technologiemi (tedy dovednosti, na něž se zaměřuje přímé testování). Ukazuje se totiž, že je-li součástí práce pravidelné čtení, psaní, počítání a využívání ICT, dochází ke snazšímu udržování a posilování odpovídajících dovedností. Úkolem této sekce je také poskytnout údaje pro stanovení míry souladu mezi požadavky respondentova povolání a jeho dovednostmi. Respondent je dotazován, jak často se setkává s různými typy textů (jak často je čte i píše), dále jak často vykonává pracovní úkony týkajícími se čísel, množství, číselných údajů, statistiky či matematiky, zda v práci využívá počítač (nebo chytrý telefon, tablet či jiné obdobné elektronické přístroje) a k jakým typům úkolů tato elektronická zařízení využívá. Zvolené škály využití dovedností odrážejí způsoby čtení, psaní, počítání a používání ICT na současných pracovištích a jsou sladěny s koncepty dovedností, které jsou ve výzkumu PIAAC přímo měřeny.

G) Čtenářská gramotnost, numerická gramotnost a ICT dovednosti v každodenním životě
Tato část je strukturou i obsahem obdobná předchozí části dotazníku, ale kontextem je v ní každodenní život respondentů. Stejně jako předchozí oddíl se odvíjí od požadavků práce s informacemi v moderní společnosti a zohledňuje nejnovější technologický vývoj. Otázky v sekcích F a G nicméně nejsou zcela analogické, protože činnosti prováděné v rámci práce se liší od činností každodenního života. V této části jsou respondenti dotazováni také na to, zda ve svém životě využívají chytrý telefon, počítač či tablet, a pokud ano, tak jak často k jakým činnostem.

H) Pracovní prostředí: další typy dovedností v práci
Dotazník se v části H zaměřuje na informace týkající se pracovního prostředí respondenta a charakteristik jeho pracovní činnosti s cílem zachytit širokou škálu nekognitivních dovedností využívaných při plnění pracovních úkolů. Respondent je dotazován na nejrůznější typy pracovních činností a úkonů a na četnost jejich vykonávání. Patří mezi ně spolupráce s kolegy, sdílení informací s kolegy, prezentace a přednášky dalším pracovníkům, školení dalších pracovníků, přímé jednání s lidmi, vyjednávání s lidmi, zda respondent pracuje ve stálém či dočasném týmu, nakolik má možnost organizace vlastní činnosti a organizace času, jak často řeší problémy, zda pracuje fyzicky. Jsou zde sledovány i parametry, jako je učení se novým věcem, pomoc kolegů, možnost zapojení do zlepšování postupů práce, možnost uplatnit své nápady na zlepšení pracovních procesů.

I) Zdraví, spokojenost se životem, důvěra
Dovednosti nesouvisí pouze s postavením respondenta na trhu práce (zaměstnanost, příjem), ale také s dalšími oblastmi, např. důvěrou v systém. Cílem této části je umožnit analýzu vztahů mezi dovednostmi ve sledovaných oblastech a řadou neekonomických aspektů dovedností. Sledovanými oblastmi zde proto jsou: celková spokojenost se životem, zdraví respondenta (subjektivní hodnocení stavu), obecná důvěra ve společnost, zapojení do dobrovolnictví i politická efektivita (vnímaný vliv na politické procesy).

J) Domácnost a rodinné zázemí
V této části dotazníku jsou sbírány informace o současné domácnosti respondenta: zaměstnání partnera/partnerky respondenta, věk a počet dětí, velikost a složení domácnosti. Dále se v této části zjišťuje rodinné zázemí respondenta v době, kdy mu bylo 14 let (klíčová doba pro další směřování vzdělávací nebo pracovní dráhy), tj. vzdělání a zaměstnání rodičů respondenta, počet sourozenců, počet knih v domácnosti, velikost města, kde respondent žil.

K) Sociální a emoční dovednosti
Poslední část dotazníku se soustředí na sociální a emoční dovednosti respondenta. K zahrnutí tohoto modulu vedlo vzrůstající množství poznatků o souvislostech mezi dovednostmi nekognitivního rázu a nejrůznějšími individuálními charakteristikami (příjem, zdraví, účast na občanském životě). Široký koncept nekognitivních dovedností je v dotazníku druhého cyklu zachycován prostřednictvím položek z pětifaktorového osobnostního inventáře Big5, který měří pět obecných dimenzí osobnosti: svědomitost, neuroticismus, míra extraverze, přívětivost, otevřenost.