První cyklus šetření PIAAC byl v České republice završen vydáním závěrečné zprávy, která informovala o mezinárodních výsledcích a přinesla podrobný rozbor úrovně dovedností českých dospělých a jejich souvislostí. Za jednotlivé vlny prvního cyklu připravilo OECD mezinárodní zprávu, která srovnává úroveň dovedností dospělých v zúčastněných zemích a analyzuje faktory rozvoje i poklesu dovedností během života.
Kromě hlavní výzkumné zprávy vznikla v České republice řada vedlejších zpráv a výstupů, jejichž cílem bylo seznámit odbornou i širší veřejnost s výsledky šetření, a to včetně návazných národních výzkumů.
Data z šetření PIAAC i návazných národních výzkumů jsou rovněž soustavně využívána v akademické sféře ke studiu vzdělání, dovedností či faktorů ovlivňujících postavení a výsledky na trhu práce.
Autor: Michaela Röschová, Petra Holečková, Anna Zelinková
Zpráva poskytuje informace o realizaci 2. cyklu Mezinárodního výzkumu dospělých PIAAC v České republice v letech 2018 až 2023. Seznamuje s obsahem, cíli i historií projektu PIAAC, popisuje jeho mezinárodní i národní organizaci, přibližuje zkoumané oblasti dovedností, způsob jejich měření i přípravu dotazovacích nástrojů a podrobně zachycuje postupy sběru a zpracování dat.
Autor: Jana Straková, Arnošt Veselý (eds.)
Cílem publikace je seznámit čtenáře se základními poznatky z prvního cyklu výzkumu PIAAC. První část představuje hlavní výsledky mezinárodního srovnání. Druhá část poskytuje podrobnější pohled na souvislosti mezi kompetencemi a vybranými faktory v českém kontextu.
Autor: OECD
Mezinárodní zpráva z prvního cyklu výzkumu PIAAC (v anglickém jazyce) obsahuje podrobné analýzy na datech z jednotlivých zúčastněných zemí. Po představení východisek výzkumu srovnává úrovně dovedností napříč státy a popisuje rozdíly mezi sociodemografickými skupinami obyvatel. Další kapitoly se soustředí na využívání dovedností na pracovišti a vztah mezi vzděláváním a dovednostmi. Závěrečná kapitola zkoumá souvislosti mezi dovednostmi, úspěchem na trhu práce (zaměstnanost, mzdy), zdravím i sociálními postoji. Mezinárodní zpráva z roku 2013 byla doplněna v návaznosti na ukončení dalších dvou vln prvního cyklu, a to v roce 2016 (druhá vlna) a 2019 (třetí vlna).
Autor: OECD
Brožura (v anglickém jazyce) shrnuje nejdůležitější zjištění prvního cyklu výzkumu PIAAC včetně souvisejících doporučení pro veřejné politiky. Publikace byla přeložena také do českého jazyka.
Autor: Michaela Kudrnáčová
Článek informuje o připravovaném druhém cyklu šetření PIAAC, představuje jeho obsah a záměry a poukazuje na hlavní poznatky prvního cyklu týkající se role dovedností a jejich vztahu s dalším vzděláváním. Upozorňuje, že data z výzkumu PIAAC i dalších šetření ukazují, že v České republice panuje zvýšené riziko pasti nízkých dovedností – situace, kdy se s nižším dosaženým vzděláním pojí nižší dovednosti a zároveň omezené příležitosti dovednosti udržovat a rozvíjet.
Autor: Michal Janíčko, Martina Koutná
Zpráva přestavuje výsledky výzkumu pracovních drah v České republice v době oživení na trhu práce, vycházející z prvního cyklu výzkumu PIAAC a navazujícího šetření SKILLS z roku 2015.
Autor: Jana Straková, Arnošt Veselý
Cílem této přehledové studie je představit výzkum PIAAC, shrnout základní zjištění z tohoto výzkumu z hlediska České republiky a diskutovat možné implikace pro vzdělávací politiku. Autoři zároveň rozebírají, jak výsledky výzkumu PIAAC doplňují poznatky získané z výzkumu PISA, TIMSS a dalších.
Autor: Jana Straková
Článek shrnuje základní výsledky mezinárodního srovnání kompetencí v prvním cyklu výzkumu PIAAC a ukazuje souvislosti mezi kompetencemi a sociodemografickými faktory.
Autor: Lucie Kelblová, Zdeněk Modráček
Záměrem zprávy je podat ucelený pohled na dovednosti českých dospělých související s informačními technologiemi a jejich využívání na pracovišti i v dalších oblastech života. Výsledky českých dospělých jsou rovněž zasazeny do mezinárodního srovnání.
Autor: Jana Straková
Cílem zprávy je představit koncept hodnocení základních čtenářských dovedností v prvním cyklu výzkumu PIAAC a popsat výsledky tohoto hodnocení v zúčastněných zemích a v České republice.
Autor: Jana Straková
Článek podává přehled o realizaci prvního cyklu výzkumu PIAAC a seznamuje s umístěním českých dospělých v mezinárodním srovnání v jednotlivých oblastech dovedností. Upozorňuje také na podmíněnost výsledků vzdělání rodinným zázemím a na rozdíly v dovednostech mezi absolventy maturitních a nematuritních oborů.
Autor: Michael L. Smith, Dana Hamplová, Jonathan Kelley, M. D. R. Evans
Impaktovaný článek využívající data PIAAC z prvního cyklu se věnuje tématu vlivu osobnostních rysů na dosahování statusu a míru wellbeingu. Stávající nástroje pro měření osobnostních rysů, tzv. Big5, které berou v potaz pět obecných dimenzí osobnosti (svědomitost, neuroticismus, míra extraverze, přívětivost, otevřenost) a jsou využívané i v rámci výzkumu PIAAC, jsou pro užití ve výzkumných šetřeních příliš dlouhé. Cílem článku bylo pomocí faktorové analýzy, doplněné o analýzu strukturálních rovnic, identifikovat ty položky, které jsou opravdu klíčové a spolehlivé pro měření osobnostních rysů.
Autor: Jana Krajčová, Daniel Münich, Tomáš Protivínský
Studie se pokouší vyčíslit, k jakým zlepšením ve výsledcích žáků by došlo a jaké finanční výnosy pro národní ekonomiku by přineslo zvýšení kvality práce českých učitelů prostřednictvím navýšení veřejných výdajů na vzdělávání. Opírá se mimo jiné o údaje o dovednostech učitelů z prvního cyklu výzkumu PIAAC.
Autor: Martina Koutná, Michal Janíčko
Článek v anglickém jazyce hodnotí roli dovedností a formálního vzdělání v úspěchu jednotlivců na trhu práce.
Autor: Jana Krajčová, Daniel Münich
Autoři využili z důvodu neexistence jiných vhodných dat datové soubory z šetření ALL (Adult Literacy and Lifeskills Survey) a z prvního cyklu výzkumu PIAAC, aby porovnali úroveň dovedností českých učitelů (mateřských, základních a středních škol) a celé populace. Dále se zaměřili na to, jak se liší dovednosti mladší (25–44 let) a starší (45–60 let) generace učitelů i jak si stojí čeští učitelé v mezinárodním srovnání. Na českém subsouboru 102 učitelů se kromě průměrné úrovně dovednosti zaměřili také na jejich heterogenitu v rámci uvedených skupin. Došli k závěru, že dovednosti českých učitelů odpovídají mezinárodnímu průměru v učitelské profesi, ale v mladších generacích českých učitelů rostou rozdíly ve čtenářských a ICT dovednostech. Pokud by se tyto dovednosti promítaly do kvality výuky, rozdíly mezi učiteli se mohou projevovat také v rozdílech v poskytovaném vzdělání.
Autor: Petra Anýžová
Článek analyzuje ekonomickou návratnost vysokoškolského vzdělání a kognitivních schopností získaných na vysokoškolské úrovni v 17 zemích.
Autor: Petr Matějů, Petra Anýžová
Cílem stati je doložit, že fyzická atraktivita je specifickou formou kapitálu, která má na trhu práce vliv srovnatelný s jinými formami kapitálu. Na datech z národního šetření navazujícího na PIAAC ukazuje, že fyzická atraktivita souvisí s šancí získat zaměstnání s vyšším statusem a příjmem.
Autor: Petra Anýžová
Stať se zabývá souvislostí mezi hodnotovými orientacemi a osobnostními rysy na datech z českého národního šetření navazujícího na PIAAC.
Autor: Petr Matějů, Dana Hamplová et al.
Monografie vycházející mimo jiné z dat z národního šetření navazujícího na PIAAC se zabývá rolí krásy a atraktivity v pracovním a životním úspěchu. Věnuje se souvislostem mezi atraktivitou, vzděláním, profilem osobnosti, sebevědomím, povoláním a příjmy a pokouší se odpovědět na otázky jako: Může být atraktivita chápána jako investiční strategie? Zvyšuje krása šance na vzestupnou sociální mobilitu a má větší vliv na úspěch než klíčové kompetence?
Autor: Jana Straková
Publikace přináší komplexní pohled na mezinárodní výzkumy zameřené na výsledky vzdělávání (TIMMS, PISA, PIAAC aj.). V knize jsou shrnuty informace o historickém vývoji mezinárodních výzkumů, jejich metodologii a zpracování získaných dat. V neposlední řadě je pozornost věnována tomu, v čem je přínos těchto výzkumů, kde je možno se z nich poučit a kde je naopak třeba pamatovat na omezení s nimi spojená. Výzkumník, který pracuje s daty PISA či PIAAC, musí rozumět jejich povaze a metodám, které je možno použít k jejich zpracování, a zároveň si musí být vědom omezení, která jsou dána metodami jejich sběru. Detailní poučení potřebuje jak odborník, který interpretuje zveřejněné výsledky v kontextu českého vzdělávacího systému, tak ten, kdo hledá v mezinárodních výzkumech inspiraci pro národní šetření a analýzy, nebo pro svůj další profesní rozvoj.
Autor: Petr Matějů, Jiří Večerník
Článek analyzuje souvislosti mezi vzděláním, dovednostmi a sociálním původem a zjišťuje, zda se tyto vazby projevují odlišným způsobem u mužů a žen. V úvodu osvětluje odbornou a politickou motivaci pro studium dovedností.
Autor: Hana Říhová, Zdeňka Matoušková
Cílem studie je podat přehled o současném stavu poznání v oblasti funkční gramotnosti, o konceptuálních a metodických přístupech k jejímu výzkumu a naznačit prostor a důležité otázky pro další výzkum.