Úlohy

Mezinárodní výzkum dospělých (PIAAC) se zaměřuje na dovednosti, které jsou potřebné pro život v propojeném a stále se měnícím světě. Sleduje tři klíčové oblasti: čtenářskou gramotnost, numerickou gramotnost a řešení problémů. Jako doplněk k těmto oblastem je do šetření zařazena část soustředící se na vyhodnocení základních čtenářských/numerických dovedností.

Každá ze sledovaných oblastí je definována konceptuálním rámcem, který tvoří vodítko pro vývoj testu, vysvětluje základní principy tvorby a hodnocení úloh a představuje i východisko pro interpretaci výsledků (konceptuální rámce pro jednotlivé oblasti výzkumu PIAAC jsou ke stažení níže). V konceptuálních rámcích se u každé sledované oblasti rozlišuje samotný obsah (např. texty, nástroje, úkoly); kognitivní strategie, tedy procesy, jejichž aktivací dospělí reagují na daný obsah; a kontext, který je definován jako různé situace, v nichž dospělí čtou, počítají či řeší problémy.

V každé ze sledovaných oblastí se pracuje s kontinuální škálou dovedností, která je odvozena od zvládání úkolů s rostoucí obtížností. Škály jsou rozděleny na několik úrovní definovaných bodovým rozmezím. Úrovně jsou popsány pomocí úkolů, které mohou být s určitou pravděpodobností úspěšně splněny dospělými, jejichž skóre se nachází v daném rozmezí. Jednotlivé úlohy ve výzkumu PIAAC mají různou obtížnost vycházející z těchto pevně definovaných škál.

Výzkum PIAAC usiluje o zachycení dlouhodobých trendů v dovednostech dospělých, hodnocení dovedností v druhém cyklu proto navazuje na principy a definice zavedené v prvním cyklu.

Konceptuální rámce druhého cyklu zároveň reflektují společenské a technologické proměny v posledním desetiletí, které mají dopad na charakter dovedností potřebných k orientaci ve společnosti a na trhu práce. Úpravy kognitivních rámců mezi cykly v neposlední řadě zohledňují vývoj na poli kognitivního testování.

Níže jsou popsány jednotlivé oblasti výzkumu podrobněji. Jsou zde představeny definice a pojetí dovedností připravené pro druhý cyklus výzkumu PIAAC a vysvětleny některé rozdíly mezi pojetím prvního a druhého cyklu. Ke sledovaným oblastem jsou doplněny ukázkové úlohy z prvního i druhého cyklu výzkumu. Tyto úlohy jsou pouze ilustrační a nebyly (a nebudou) součástí hlavního sběru dat.

Čtenářská gramotnost

Čtenářská gramotnost je ve druhém cyklu výzkumu PIAAC definována jako schopnost získávat přístup k psaným textům, porozumět jim, hodnotit a reflektovat je za účelem dosahování svých cílů, rozvíjení svých vědomostí a potenciálu a účasti na životě společnosti.

Výzkum PIAAC se soustředí jak na tištěné texty, tak na digitální texty s jejich specifickými vlastnostmi oproti textům tištěným (např. texty obsahující hypertextové a navigační funkce, jako je rolování nebo kliknutí na odkazy). V rámci druhého cyklu výzkumu PIAAC je oproti prvnímu cyklu možné pozorovat výraznější zacílení na digitální texty.

Texty, se kterými se v rámci testování pracuje, jsou různého typu (popis, vyprávění, výklad, argumentace, instrukce atd.). V rámci čtenářské gramotnosti jsou definovány různé sociální kontexty: čtení pro účely práce a zaměstnání, osobní využití a společenské a občanské (zahrnuje další vzdělávání).

Úlohy jsou zaměřeny na tři základní kognitivní strategie:

Získat přístupu k textu. V reálném životě si nevybírají texty čtenáře, ale naopak čtenář si vyhledává potřebný text. Schopnost identifikovat relevantní text a získat informace v něm je první posuzovanou oblastí. Důležitost této dovednosti je pro dnešní dobu, ve které jsou lidé přesyceni digitálními texty, jako jsou seznamy, tabulky, odkazy atd., zvlášť podstatná.
Porozumět textu. Porozumění textu představuje schopnost dávat získaným informacím smysl. Jednak jde o doslovné porozumění textu (pochopit, co text říká), ale také o integrování a interpretování (propojení jednotlivých částí textu), tj. pochopení vztahů mezi různými částmi textu, pochopení textu jako celku.
Vyhodnotit text. Hodnocení a reflektování textu zahrnuje využití znalostí, myšlenek a hodnot, které nejsou součástí textu. Čtenář musí posuzovat a vyhodnocovat přesnost, úplnost, konzistenci a relevanci textu. Zároveň musí reflektovat záměr autora textu, hodnotit účel a účinnost textu.

Ukázka úlohy (z prvního cyklu): Pravidla mateřské školy

V ukázkové úloze Pravidla mateřské školy byli účastnící vyzváni, aby zodpověděli otázku zobrazenou v levém okně tak, že zvýrazní požadovanou informaci v textu, který je vpravo. Tato úloha se řadí k úlohám s nižší obtížností a soustředí se na následující aspekty konstruktu čtenářské gramotnosti (jak byly definovány v prvním cyklu výzkumu PIAAC, tzn. mohou se v některých aspektech lišit od definice výše):

Kognitivní strategie: Zjistit a rozpoznat
Kontext: Osobní
Médium: Tištěný text

Numerická gramotnost

Ve druhém cyklu výzkumu PIAAC je numerická gramotnost definována jako schopnost získávat, používat a kriticky promýšlet matematický obsah, informace a představy vyjádřené různými způsoby s cílem zapojovat se do rozmanitých matematických situací života dospělých a zvládat jejich nároky. Kontext situací je rozlišován na osobní, pracovní a společenský/komunitní. Matematický obsah, informace a představy jsou chápany v rámci čtyř kategorií: množství a číslo; prostor a tvar; vztahy a změna; data a pravděpodobnost. Způsoby, jak může být matematický obsah vyjádřen, jsou různé: textem či symbolem; obrázky; strukturovanými informacemi; či dynamickými aplikacemi.

Původní definice zpracovaná v rámci prvního cyklu výzkumu PIAAC vycházela z předchozích a souvisejících výzkumů (ALL, IALS, PISA viz Předchozí výzkumy), v rámci druhého cyklu výzkumu byla definice mírně přepracována.

Úlohy jsou zaměřeny na tři kognitivní strategie:

Posuzovat situace matematicky (rozpoznávat, identifikovat, posoudit a reprezentovat). Schopnost nahlédnout na problémy v běžných životních situacích takovým způsobem, že využijeme k řešení problému matematiku, tj. schopnost matematický obsah rozpoznat, vyhledat, posoudit a pojmenovat.
Matematicky jednat a používat (určit pořadí, počet, odhad, provést výpočet, měření, grafy a nákresy). Schopnost reálného využití matematických procesů a postupů k řešení problému a dosažení výsledku (např. výpočet aritmetického průměru, vyřešení rovnic, logická dedukce z matematických předpokladů, získání informace z již vytvořených tabulek či grafů apod.).
Vyhodnocovat a kriticky reflektovat (hodnotit, reflektovat, zdůvodňovat a vysvětlovat). Posledním bodem je schopnost uvažovat o matematických řešeních, výsledcích a závěrech a hodnotit je v kontextu reálných situací a problémů. Je potřeba uvažovat, zda výsledky odpovídají a jsou smysluplné v kontextu celé situace řešeného problému, a konstruovat a formulovat vysvětlení a zdůvodnění výsledků.

Ukázka úlohy č. 1 (z prvního cyklu): Teploměr

Ukázková úloha po účastnících výzkumu vyžadovala, aby číselně odpověděli podle daného obrázku (za správnou odpověď je uznávána hodnota mezi 77,7 až 78,3). Tato úloha patří k úlohám s nižší obtížností a soustředí se na následující aspekty konstruktu numerické gramotnosti (jak byly definovány v prvním cyklu výzkumu PIAAC, tzn. mohou se v některých aspektech lišit od definice výše):

Matematický obsah: Rozměr a tvar
Kognitivní strategie: Zpracovat a používat (odhadnout)
Kontext: Osobní, pracovní

Ukázka úlohy č. 2 (z prvního cyklu): Větrné elektrárny

V zadání ukázkové úlohy Větrné elektrárny je úkol napsat číselnou odpověď na základě daných informací (za správnou odpověď jsou uznávány hodnoty 595, 596 nebo 600). Tato úloha dosahuje střední obtížnosti a soustředí se na následující aspekty konstruktu numerické gramotnosti (jak byly definovány v prvním cyklu výzkumu PIAAC, tzn. mohou se v některých aspektech lišit od definice výše):

Matematický obsah: Množství a číslo
Kognitivní strategie: Zpracovat a používat (spočítat)
Kontext: Společnost a komunita

Řešení problémů

V této části testování došlo mezi jednotlivými cykly výzkumu PIAAC k největším změnám. V prvním cyklu výzkumu byla tato oblast definována jako „řešení problémů v technologicky bohatých prostředích“ (Problem solving in technology-rich environments), ve které byly sledovány například schopnosti pracovat s běžnými počítačovými aplikacemi, jako je elektronická pošta, vyhledávače, kalkulátory a programy na zpracování textu. V této oblasti byla hodnocena dovednost získávat, vyhodnocovat a zpracovávat informace, přičemž pozornost byla věnována jak kognitivním dovednostem, tak zběhlosti v práci v počítačovém prostředí.

Druhý cyklus výzkumu nově formuluje tuto oblast jako „adaptivní řešení problémů“ (Adaptive problem solving), což znamená schopnost dosáhnout svých cílů v měnící se situaci, ve které není okamžitě jasný způsob řešení problému. Zacílení této části výzkumu je reakcí na dnešní dynamickou dobu, ve které se situace může měnit každým dnem. Část adaptivní řešení problémů postihuje unikátní dovednosti, které nejsou uchopitelné pomocí přístupů zaměřených na čtenářskou gramotnost, digitální gramotnost či řešení problémů v prostředí informačních technologií. Úkoly jsou zaměřeny na hledání informací a aplikaci řešení v různých informačních prostředích (digitální, sociální, fyzické) a kontextech (osobní, pracovní, komunitní). Při řešení problému je důraz kladen jak na kognitivní, tak na metakognitivní procesy, tj. schopnost reflexe vlastních myšlenkových postupů a jejich následné úpravy, protože původní řešení se ukáže jako nefunkční při změně zadání či měnících se podmínkách celé situace. Jde tedy o pravidelné sledování a přizpůsobování strategií řešení problému.

Kognitivní a metakognitivní procesy:

Definování problému
Kognitivní: např. vytvoření mentálního modelu
Metakognitivní: např. stanovení cílů a dílčích cílů
Hledání řešení problému
Kognitivní: např. hledání informací
Metakognitivní: např. hodnocení alternativ
Aplikace řešení problému
Kognitivní: např. vykonávání operací (postupu)
Metakognitivní: např. sledování pokroku

V rámci vyhodnocování úloh se nesleduje pouze to, zda respondent došel ke správnému výsledku, ale i způsob, jak (a nakolik efektivně) k němu došel.

Ukázka úlohy č. 1 (z prvního cyklu): Tabulkový procesor
Příklad úlohy je z oblasti „řešení problémů v technologicky bohatých prostředích“, na kterou se zaměřoval první cyklus výzkumu PIAAC.

V zadání ukázkové úlohy Tabulkový procesor je vymezen úkol, aby si respondent vybral sadu souborů pro nahrání na přenosný hudební přehrávač. Pokyny v zadání úlohy specifikují, aby vybrané soubory splnily kritéria žánru hudby (jazz a rock) a zároveň měly celkovou velikost maximálně 20 MB. Program umí automaticky sčítat velikost souborů, což usnadňuje splnění jedné části úkolu. Tabulku se soubory je také možné třídit podle velikosti souboru a/nebo žánru hudby, což může zlepšit efektivitu zvoleného postupu. Při hodnocení oblasti „řešení problémů v technologicky bohatých prostředích“ je v souladu s konceptuálním rámcem zohledňována právě efektivita řešení jednotlivých úkolů.

Ukázka úlohy č. 2 (z druhého cyklu): Příprava večeře I.
Příklad úlohy je z oblasti „adaptivní řešení problémů“, na kterou se zaměřuje druhý cyklus výzkumu PIAAC.

Zadání ukázkové úlohy Příprava večeře I. po respondentovi požaduje naplánování trasy cesty tak, aby splnil seznam daných úkolů. Zároveň je zde požadavek na čas, do kdy mají být jednotlivé úkoly splněny. Pokyny v zadání úlohy specifikují, že je potřeba odvést dítě do školy (do 8:30), následně nakoupit potraviny na večeři a vrátit se domů (do 10:00). Při hodnocení oblasti „adaptivní řešení problémů“ je v souladu s konceptuálním rámcem zohledňována efektivita řešení jednotlivých úkolů.

Ukázka úlohy č. 3 (z druhého cyklu): Příprava večeře II.
Příklad úlohy je z oblasti „adaptivní řešení problémů“, na kterou se zaměřuje druhý cyklus výzkumu PIAAC.

V zadání ukázkové úlohy Příprava večeře II. se původní podmínky úkolu mění, respondent je proto nucen přehodnotit předchozí řešení a reagovat na změnu podmínek či změnu zadání úkolu. V ukázkové úloze je popsána situace, kdy je z důvodu havárie vody vybraný obchod zavřený a je potřeba nakoupit jinde (zároveň stále musí respondent dodržet časový limit). Při hodnocení oblasti „adaptivní řešení problémů“ je v souladu s konceptuálním rámcem zohledňována efektivita řešení jednotlivých úkolů a zároveň schopnost reagovat na změny podmínek úkolů a změny v zadání úkolů.

Základní čtenářské a numerické dovednosti

Tato sekce se zaměřuje na zjištění základních čtenářských a numerických dovedností dospělé populace, tj. hodnotí elementární porozumění dané oblasti (psanému textu a matematickému obsahu). První cyklus výzkumu PIAAC se soustředil na zjištění základních čtenářských dovedností, tzv. reading components (a představoval tak doplněk k hodnocení čtenářské gramotnosti), v rámci druhého cyklu se pozornost zaměřuje i na základní numerické dovednosti, tzv. numeracy components. V rámci prvního cyklu se totiž ukázalo, že procento dospělých, kteří dosáhli nízké úrovně v úlohách týkajících se numerické gramotnosti, je vyšší než v oblasti čtenářské gramotnosti. U úloh zaměřených na základní čtenářské a numerické dovednosti je posuzována rychlost, plynulost, úplnost a přesnost při zpracovávání jednotlivých úkolů.

V části zaměřené na základní čtenářské dovednosti se pozornost soustředí na základní porozumění psanému textu. Cílem je porozumět dovednostem, které mají dospělí lidé s nízkou čtenářskou gramotností, a získat tím poznatky pro snahy o její zvyšování. Tyto úlohy nejsou určeny k měření stupně zvládnutí jazyka. Konceptuální rámec vymezuje okruhy dovedností (a jednotlivé úlohy jsou na ně zaměřeny), které jsou mezinárodně srovnatelné. Ukázkové úlohy byly vytvořeny v rámci prvního cyklu výzkumu.

1. slovní zásoba (respondent volí slovo, které označuje daný obrázek)

2. zpracovávání vět (respondent rozhoduje o pravdivosti věty na základě obecné znalosti vnějšího světa nebo vnitřní logiky věty)

3. porozumění běžným textovým pasážím (respondent volí vhodné výrazy v delším textu)

V části zaměřené na základní numerické dovednosti se pozornost soustředí na základní odhady počtu (na základě obrázku reálných předmětů) a porozumění konceptu čísel. Cílem je porozumět dovednostem, které mají dospělí lidé s nízkou numerickou gramotností, a získat tím poznatky pro snahy o její zvyšování. Ukázkové úlohy byly vytvořeny v rámci druhého cyklu výzkumu. Úlohy jsou zaměřeny na:

1. otázky „Kolik?“ zaměřené na odhad počtu znázorněných předmětů (respondent označuje počet předmětů na obrázku)