Rozhovory

Hovory s Petrem Matějů

Se sociologem Petrem Matějů o stavu a perspektivách českého vzdělávacího systému a důležitých zjištěních výzkumu PIAAC. V rozhovoru jsou diskutovány nerovnosti v přístupu ke vzdělávání, vysoká míra diverzifikovanosti středního školství (tracking žáků a studentů), souvislosti mezi kompetencemi a sociálním původem, role vysokoškolského vzdělávání v přípravě na trh práce a další.

„Ve chvíli, kdy rezignujeme, kdy povolání bereme jako povinnost a nerozvíjíme své schopnosti, pak i v občanském životě jsme méně kompetentní.“

Odkazy a externí zdroje:

Bohatí Češi si monopolizují elitní školy, varuje expert

Sociolog Petr Matějů hovoří při příležitosti zveřejnění výsledků prvního cyklu výzkumu PIAAC o problému nerovného přístupu ke vzdělávání v České republice. Upozorňuje, že ačkoli čeští dospělí dosáhli v průměru dobrých výsledků, současná generace žáků prochází velmi diverzifikovaným systémem školství, který se může v budoucnu negativně odrazit na jejich dovednostech.

„Systém bychom měli změnit nejen proto, abychom ty slabší vytáhli výš, ale také abychom si nedělali iluze, že dokážeme zjistit dopředu, co chce trh práce. Než dokončí žák školu, může se trh práce změnit natolik, že se stane nezaměstnaným. Takže systém se musí změnit.“

Odkazy a externí zdroje:

Hovory s Arnoštem Veselým

Sociolog Arnošt Veselý popisuje a interpretuje výsledky prvního cyklu výzkumu PIAAC a hovoří o možnostech jejich využití. Podrobněji objasňuje rozdíly ve výsledcích zúčastněných zemí, které nejsou z jednoduchých publikovaných žebříčků patrné, rozebírá rozdíly mezi různými skupinami obyvatel a hledá jejich zdůvodnění. Další oblastí, které se věnuje, jsou přínosy kompetencí.

„Naši učni dosahují podstatně nižších kompetencí. A znovu opakuji, ta námitka, že to jsou kompetence akademické, neplatí, protože ten výzkum zjišťoval velmi reálné kompetence, které pomáhají v reálném každodenním životě i na trhu práce.“

Odkazy a externí zdroje:

PIAAC – pokles vzdělanosti nebyl potvrzen

Jana Straková se zamýšlí nad výsledky, kterých dosáhli čeští dospělí v prvním cyklu výzkumu PIAAC, a významem těchto výsledků pro vzdělávací politiku. Dotýká se také rozdílu v dovednostech mezi věkovými skupinami obyvatel a diskutuje sladění pracovního a rodinného života jako možný zdroj poklesu dovedností žen nad 35 let.

„V každém případě je ovšem v počátečním a dalším vzdělání důkladně třeba dbát o to, aby se lidé učili efektivně využívat informačních technologií pro řešení každodenním pracovních a životních úkolů a aby uměli reagovat na jejich překotný rozvoj.“

Odkazy a externí zdroje:

Why Skills Matter

Andreas Schleicher, současný ředitel pro vzdělávání Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), prezentoval klíčové závěry prvního cyklu šetření PIAAC v rámci programu TEDx. Ukazuje pozitivní dopad dovedností na životy jednotlivců a zemí, rozložení a vývoj úrovně dovedností v jednotlivých zemích či souvislost mezi dovednostmi a dosaženým vzděláním.

„Skills have become the currency of the 21st century economy.“

Video:

Vzdělávání dospělých: Češi musí změnit svůj přístup

V hlavním ekonomickém pořadu programu ČT24 byl hostem současný ředitel pro vzdělávání Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Andreas Schleicher. Reaguje zde na dotazy o trendech dovedností dospělých v České republice a podobách profesní přípravy v moderním světě. Zdůrazňuje roli obecného a univerzálního počátečního vzdělávání a průběžného dovzdělávání se v průběhu života a popisuje příznivé dopady dovedností na individuální životy, nejen v pracovní sféře.

„Celoživotní vzdělání by se mělo stát realitou každého z nás, každého v naší zemi.“

Odkazy a externí zdroje:

Podívejte se na vystoupení Andrease Schleichera na konferenci v Praze

Současný ředitel pro vzdělávání OECD Andreas Schleicher poskytl pro Lidové noviny rozhovor, jehož přepis uvádí server EDUin. Schleicher hovoří o zvyšujícím se významu dovedností pro život v moderním světě a proměnách, kterými by měly projít vzdělávací systémy, aby připravovaly mladé lidi pro současný trh práce. Zdůrazňuje význam vysoké vzdělanosti populace a propustnosti vzdělávacích systémů a rozebírá rovněž některé příklady úspěšných vzdělávacích systémů ve světě.

„Nedokážeme říci, jak bude svět vypadat v budoucnosti. Ale víme, že se mění stále rychleji a to, co potřebujete, abyste se v něm uplatnili, je flexibilita.“

Odkazy a externí zdroje:

Hovory s Janou Strakovou

V půlhodinovém rozhovoru přibližuje a hodnotí Jana Straková významné trendy na jednotlivých stupních českého vzdělávacího systému od předškolního po vysokoškolské vzdělávání. Soustředí se zejména na trendy a dění ve školství, které představují překážku pro poskytování kvalitního vzdělávání napříč různými žáky a školami. V závěru hovoří o výzkumu PIAAC a jeho významu pro vyhodnocení otázek souvisejících s kvalitou českého školství.

„Hlavním úkolem veřejného vzdělávacího systému je, aby poskytl kvalitní vzdělávání každému dítěti v každé škole.“

Odkazy a externí zdroje:

Rozhovor s národní koordinátorkou výzkumu PIAAC Janou Strakovou

Jana Straková, národní koordinátorka prvního cyklu výzkumu PIAAC v ČR, hovoří o českém vzdělávacím systému, jeho vývoji v posledních dvou desetiletích, charakteristických rysech v mezinárodním kontextu, problémech a cílech, k nimž by měl směřovat. Zamýšlí se mimo jiné nad rolí učňovského školství.

„…doba, kdy certifikát byl jistotou pro uplatnění na trhu práce, je už dávno pryč.“

Soubory ke stažení: