V České republice proběhl mezinárodní výzkum dovedností dospělých PIAAC. Cílem tohoto unikátního výzkumu je zjistit, jak jsou dospělí ve věku 16 až 65 let připraveni na výzvy současné doby na pracovním trhu, ale i v občanském a osobním životě. Výsledky výzkumu ukáží, kde jsou naše silné a slabé stránky v porovnání s jinými státy a které skupiny populace jsou nejvíce ohroženy nízkými dovednostmi. Nyní data vyhodnocují mezinárodní vědecké instituce, výsledky výzkumu budou zveřejněny na přelomu let 2024 a 2025.
Výzkum PIAAC (z anglického the Programme for the International Assessment of Adult Competencies) připravila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a účastní se ho více než 30 zemí z celého světa, např. USA, Kanada, Francie, Německo, Slovensko, Itálie, Nový Zéland, Japonsko, Chile a další. Šetření se opakuje každých deset let, v letech 2022 až 2023 proběhlo již podruhé. V České republice realizoval druhý cyklus výzkumu Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR) pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).
Výzkum se zaměřuje na tři okruhy dovedností: čtenářskou gramotnost, numerickou gramotnost a řešení problémů. Jeho cílem je zjistit, jak jsou dospělí v jednotlivých zemích vybaveni dovednostmi, které jsou klíčové pro uplatnění na trhu práce i v situacích každodenního života, např. vyhledávání informací, orientace v textu, práce s čísly či grafy. Sběr dat, který probíhal od 1. září 2022 do 31. července 2023, zajišťovaly výzkumné agentury STEM/MARK a MEDIAN. Na výzkumu spolupracovalo více než 130 tazatelů, kteří s žádostí o účast oslovili několik tisíc náhodně vybraných domácností ve stovkách obcí po celé České republice. Za necelý rok sběru dat se podařilo postupně nashromáždit odpovědi od více než 5 000 respondentů. Dotazování jednoho respondenta trvalo přibližně dvě hodiny a zahrnovalo rozhovor a samostatné vyplnění kognitivního testu na tabletu.
Účastníci výzkumu byly vybráni tak, aby získaná data byla reprezentativní za celou dospělou populaci ve věku 16 až 65 let. Získané výsledky budou porovnatelné nejen mezi jednotlivými zapojenými zeměmi, ale také s prvním cyklem výzkumu (2011–2012). V něm dosáhli čeští dospělí průměrných až lehce nadprůměrných výsledků. Druhý cyklus ukáže, jak se Česká republika aktuálně umisťuje ve srovnání s jinými státy, ale také zda se dovednosti českých dospělých za posledních 10 let změnily.
Výsledky výzkumu ale neposkytnou informaci pouze o tom, jak si jednotlivé země stojí na pomyslném žebříčku. Pomohou především zjistit, které skupiny obyvatel jsou více ohrožené nízkými dovednostmi nebo které změny vzdělávacího systému jsou potřebné, aby byl prostupnější a podporoval celoživotní učení. „Jedině pak budeme schopni reagovat na současné i budoucí výzvy, jako je stárnutí populace, klimatická změna či umělá inteligence,“ vysvětluje národní koordinátorka výzkumu Michaela Rӧschová z Národního pedagogického institutu ČR.